Dobrovolnictví a dobrovolnická činnost osob s postižením

• Published in: Kontakt Vol. 22; no. 3; p. 200
• Main Author: Marková, Aneta
• Format: Journal Article
• Language: Czech
• Published: České Budějovice University of South Bohemia in Ceske Budejovice, Faculty of Health and Social Sciences 01.01.2020
• Subjects: Grounded theory; Motivation; Participation; People with disabilities; Qualitative research; Society; Volunteers
• ISSN: 1212-4117; 1804-7122

Článek se věnuje tématu dobrovolnictví a dobrovolnické činnosti osob s postižením, které se v současné době dostává do povědomí odborné i laické veřejnosti. V úvodu se článek soustředí na objasnění výzkumného problému, přičemž poukazuje na výzkumy, jež se v této oblasti objevují. Stěžejní část článku představuje výsledky z výzkumného šetření, který byl realizován v disertační práci autorky. Výzkumným cílem bylo objasnit, jaké faktory se podílejí na účasti osob s postižením v dobrovolnické činnosti z pohledu samotných dobrovolníků s postižením. Pro naplnění výzkumného cíle byla zvolena metoda Zakotvené teorie verze Strauss a Corbin. V rámci této metody bylo analyzováno 25 rozhovorů s dobrovolníky s postižením. Analýza rozhovorů ukázala, že existuje pět hlavních faktorů, které se podílejí na účasti osob s postižením v dobrovolnické činnosti. První faktor byl pojmenován jako přínos z dobrovolnické činnosti pro dobrovolníky, druhý faktor představují bariéry - a to bariéry ze strany dobrovolníka, organizace nebo společnosti, dále se jedná o faktor přítomnosti nebo nepřítomnosti sociální role, čtvrtým faktorem je nedostatek společenského uplatnění a pátým faktorem je aktivizace. Při finální fázi analýzy rozhovorů se ukázalo, že ústředním jevem dobrovolnické činnosti osob s postižením je nedostatek společenského uplatnění, který vychází z přítomnosti nebo naopak z nepřítomnosti konkrétní sociální role, jež je pro dobrovolníka s postižením v daný okamžik významná. Jedná se například o roli rodiče, pracujícího, o roli partnera nebo roli plnohodnotného člena společnosti. Výsledná zjištění jsou v závěrečné diskusi konfrontována s Wolfensbergerovou teorií devalvace člověka.