Pohyby lidské existence jako možný základ pro studium sportovního života Movements of human existence as a possible background for the study of a sporting life

• Published in: Acta Universitatis Palackianae Olomucensis. Gymnica Vol. 36; no. 2; pp. 11 - 16
• Main Author: Miloš Bednář
• Format: Journal Article
• Language: English
• Published: Palacky University 01.02.2006
• Subjects: experiences; homodrom; human existence; Jan Patočka; metanoia; Movement; nadir experience; sport and existence
• ISSN: 1212-1185; 1213-8312

Příspěvek se zabývá pohyby lidské existence a snaží se popsat jejich zvláštní "topografii" - přičemž pozornost je vždy věnována celkové lidské existenci. Prostředí těchto pohybů navrhujeme nazývat homodromem. Sekundárním cílem je získat širší základ pro kontext sportu. Zaprvé (I) analyzujeme dva krajní postoje týkající se našich možností vytvářet konkrétní a osobní projekty našeho způsobu života: na jedné straně je představují mytologické sudičky a na druhé straně zvláště existencialisté se svým konceptem "prázdné svobody". Vyrovnaný postoj přináší český filosof Jan Patočka na pozadí Heidegge rovy proslulé Dasein analýzy (II). Zdá se, že jde o nejúplnější pohled týkající se pohybu naší existence. Tento specifický pohyb rozdělil do tří fází: 1. pohyb sebezakotvení, instiktivní pohyb naší existence; 2. pohyb sebezbavení se, pohyb kdy se smiřujeme s realitou, s níž jsme v kontaktu; 3. pohyb sebenalezení, který může být popsán jako "prožívání pravdy". Tuto strukturu se snažíme pečlivě analyzovat. Všechny tři pohyby jsou také nazírány skrze vztahy k dalším lidem. Další část (III) ukazuje zvláštní "topografii" lidské existence ve své dynamice. Sledujeme zde zvláště "vertikální transcendentnost" a pozornost věnujeme jak zkušenosti se zenitem, tak i nadirem. Dále uvádíme některé faktory, které mají silnější vliv na náš osobní homodrom: existenciálie jako "kategorie" lidské existence, EHE (Exceptional Human Experiences, tj. výjimečné lidské zkušenosti) a další hluboké zkušenosti různého druhu, horizonty externích vlivů - horizonty času, smyslu, horizonty sociálních vlivů atd., hodnoty a jejich hierarchie. Používáme je v kontextu sportu (IV). Zvláštní pozornost je věnována termínu metanoia a posuzujeme dva důležité zlomy na homodromu sportovce. Místo závěru jsou otevřeny související otázky (V). The paper deals with movements of human existence and tries to describe a special "topography" of them - with permanent attention to the whole of human existence. We promote calling the scene of these movements a homodrom. To gain a wider background for a context of sport is a secondary aim. Firstly (I) we analyse two extreme attitudes concerning our possibilities of creating concrete and personal projects of our way of life: represented by mythological Moerae on the one hand, and especially by existentialists with their concept of "empty freedom" on the other hand. A balanced position is given by Czech philosopher Jan Patočka against the background of Heidegger's well-known Dasein analyses (II). It seems to be the most complete view concerning a movement of our existence. He divided this specific movement into three stages: 1. the movement of self-anchoring, an instinctive movement of our existence, 2. the movement of self-prolongation, the movement of our coming to terms with the reality we are involved with, 3. the movement of self-gaining, which can be described as "living in the truth". We try to analyse this structure subtly. All three movements are also viewed in a modality of relation to other people. The next part (III) shows a special "topography" of human existence in its dynamism. Here we follow especially a "vertical transcendency" and pay attention to both zenith and nadir experience. Further we list some factors with a stronger influence upon our personal homodrom: existentials as "categories" of human existence, EHEs (exceptional human experiences) and other deep experiences of various sorts, horizons of external influences - horizons of time, of sense, horizons of social influences etc., values and their hierarchy. We use them in a context of sport (IV). Special attention is paid to the term metanoia and we judge two important turning points in a athlete's homodrom. Related questions are opened instead of a conclusion (V).