Česká archeologie pod jhem nacismu ve světle interetnických vztahů

• Published in: Archeologické rozhledy (Praha) Vol. 71; no. 1; pp. 105 - 137
• Main Authors: Oliva, Martin, Kostrhun, Petr
• Format: Journal Article
• Language: Czech
• Published: Institute of Archaeology of the Czech Academy of Sciences, Prague 01.03.2019
• Subjects: Archeologický ústav; Dolní Věstonice; Moravské zemské muzeum; nacismus; protektorát Čechy a Morava; Univerzita Karlova
• ISSN: 0323-1267; 2570-9151
• DOI: 10.35686/AR.2019.6

Cílem článku je zhodnotit hlavní osy česko-německých vztahů v archeologii českých zemí, a to zejména v období protektorátu. Národnostní střety, ovlivňující i institucionální vývoj archeologie v Čechách a na Moravě, se zostřily po vzniku Československa v roce 1918, kdy se zde archeologie rozdělila na nedostatečně spolupracující českou a německou sféru. Hledají se příčiny jevu příznačného pro období nacistické okupace, kdy vnitřní kompetenční rozpory reprezentantů německé archeologie převažovaly nad střety mezi českými a německými archeology. Zhodnocena je rovněž míra povinné ideologizace oboru v tomto období a postavena otázka, zda vedle zdůrazňované nacifikace nebyla pro obor důležitější snaha o zlepšení všech stránek archeologie (kvalita výzkumů, publikací, muzejní evidence sbírek). České země v tomto kontextu skýtají jedinečnou možnost sledovat vztah české a německé archeologie na území, kde byla obě etnika tradičně zastoupena výraznými kulturními institucemi – na rozdíl např. od Polska, do nějž před 2. světovou válkou oblasti s německou majoritou nepatřily. V obou státech nebyla protektorátní nacistická ideologie vystřídána svobodným bádáním, nýbrž další povinnou ideologií, odmítající nejen předchozí práce německé, ale z velké části i ty v domácích jazycích.