Výzkum klimatu učitelského sboru: potenciál smíšené metodologie

Klima učitelského sboru jako vlivná složka klimatu celé školní organizace je značně složitým a také koncepčně ne zcela jednoznačně ukotveným fenoménem. V důsledku toho se problematizují i možnosti jeho výzkumu. Klima učitelského sboru je jako kolektivní fenomén zpravidla zkoumáno kvantitativními pří...

Full description

Saved in:
Bibliographic Details
Published inPedagogika Vol. 71; no. 1
Main Authors Urbánek, Petr, Picek, Jan, Jursová, Jitka, Rozkovcová, Andrea, Picková, Helena, Novotová, Jitka
Format Journal Article
LanguageEnglish
Published Charles University 08.04.2021
Subjects
Online AccessGet full text

Cover

Loading…
More Information
Summary:Klima učitelského sboru jako vlivná složka klimatu celé školní organizace je značně složitým a také koncepčně ne zcela jednoznačně ukotveným fenoménem. V důsledku toho se problematizují i možnosti jeho výzkumu. Klima učitelského sboru je jako kolektivní fenomén zpravidla zkoumáno kvantitativními přístupy dotazování. Vzhledem k subjektivní podstatě sledovaného jevu je dotazník vhodným výzkumným nástrojem pro zjišťování klimatu. Ukazuje se však, že kvantitativně uchopené výsledky nemohou podávat dostatečně plastický obraz natolik komplikovaného jevu. Kvalitativní metodologie zase neumožňuje širší zobecnění výzkumných nálezů. Spojení kvantitativního a kvalitativního přístupu, které je označováno jako smíšený výzkum, má při zkoumání klimatu učitelského sboru vysoké výzkumné nároky. Vhodná kombinace obou přístupů však přináší kompaktnější data, hutnější výsledky a v důsledku má i vyšší interpretační potenciál. Může tak podat spolehlivější obraz klimatu učitelského sboru i školy. Cílem textu je s oporou o zkušenosti a výsledky z rozsáhlého tříletého výzkumného projektu analyzovat možnosti smíšené metodologie při výzkumu klimatu učitelského sboru základní školy. Šetření ukázalo, že data získaná oběma výzkumnými přístupy jsou ve shodě (resp. nejsou v nesouladu), mají výrazně komplementární povahu a významně obohacují interpretační možnosti zjištěných výzkumných dat.
ISSN:0031-3815
2336-2189
DOI:10.14712/23362189.2020.1666